Na našem webu používáme cookies.
Některé z nich jsou k fungování stránek nezbytné, ale o těch ostatních můžete rozhodnout sami.
Projevy:
Jde o jeden z nejčastějších příznaků, se kterými se setkává dětský lékař i rodiče dětí. Bolestí v krku začíná většina nemocí horních cest dýchacích. Již pohled do oropharyngu, tedy do oblasti zadní stěny úst - za patrovými mandlemi, může mnoho napovědět o původci onemocnění.
Při virových nemocech bývá stěna nosohltanu spíše bledší než červená, lesklá, bez větších granulací.
Bakteriální původci mají také své typické projevy: Haemophillus influenzae se projevuje bledými granulacemi na zadní stěně nosohltanu, při postižení Branhamellou catarhallis je zadní stěna prosáklá, s drobnými červenými granulacemi. Tito původci zánětu velmi často způsobují bolest v krku.
Pokud je stěna nosohltanu oropharyngu šarlachově červená (nemusí tolik bolet, ale dítě má zpravidla vyšší teplotu až horečku), můžeme předpokládat streptokoky. Jsou-li mírně zažloutlé čepy či povlaky na mandlích a vysoká teplota, půjde pravděpodobně o streptokokovou angínu (tonsilitis), jsou-li čepy bělavé a přitom teplota nízká, jde spíše o tzv. hyperkeratosu tonsil, kdy se krypty mandlí čistí při infekci méně závažnými mikroby (např. haemophilly).
Jsou-li povlaky na mandlích, výrazná bolestivost, velká reakce krčních uzlin a příznaky se nezlepšují po penicilinu, může jít o mononukleosu.
Někdy je účelné provést výtěr z krku s provedením mikrobiologického vyšetření v laboratoři, streptokoky můžeme odhalit rychlou diagnostikou v ordinaci k tomu určenými pomůckami.
Není nutné a dokonce ani vhodné navštívit lékaře první den, kdy bolí v krku. Aby došlo k popisovaným změnám, musí nemoc trvat dva až tři dny, tehdy je nález v krku již mnohem lépe hodnotitelný i prostým pohledem, mnohdy již ani není třeba mikrobiologické vyšetření. A navíc: Určitě není během prvních dnů nic zmeškáno. Nejhorším řešením by bylo nasazení antibiotik první či druhý den trvání obtíží. Organismus by si nevytvořil žádné obranné látky, stejnou nemocí by onemocněl brzo znovu, opět by byla podána antibiotika a bludný kruh by se uzavřel.
Pokud předpokládáme nebo zjistíme výtěrem neinvazívní mikroby, jako jsou nekapsulární haemophilly, Branhamellu catarrhalis, či málo virulentního stafylokoka, zpravidla nemusíme podávat antibiotika, tyto mikroby nejsou nebezpečné tak, jako některé streptokoky, které mohou vést, pokud by se v nosohltanu vyskytovaly déle, k nemocem srdce či chorobám revmatickým. Proto v případě, že streptokoky vykultivujeme, provádíme kontrolní výtěr, nebo podáme antibiotika. O tom rozhoduje současný stav pacienta. Jsou-li v nosohltanu virulentní streptokoky, většinou je ale nemoc provázena zvýšenou teplotou či horečkou.
Dlouhodobé bolesti v krku, které nereagují na přírodní, ani na antibiotickou léčbu, mohu však pramenit například i ze štítné žlázy. Pokud se takové bolesti objevují, měla by být štítná žláza vyšetřena ultrazvukem.
Domácí léčba:
- přírodní metody:
Rodiče nás učili kloktat solným roztokem. S trochou nejistoty to doporučuji svým pacientům, protože nejde o moc odbornou radu. Přesto je účinná a já sám ji užívám téměř výhradně. Málo se v poslední době užívají inhalace, a je to škoda. Ty mohou zmírnit jak bolest v krku, tak kašel i chrapot.
- léky:
Nepomohou-li přírodní prostředky, nemusíme se bát využít ani hromadně vyráběné prostředky desinfikující krk, případně chemicky sliznici znecitlivující. Pastilek k rozpouštění v ústech je velké množství, účinný je např. Neogangin, Septolettae, nejraději však mám kloktání koncentrovaným roztokem prodávaným v lékárnách: Tantum verde. Existují i pastilky a spray, roztok ale pokládám za nejvýhodnější, protože dokonale pronikne do všech záhybů sliznice a nakonec jej vyplivneme, takže je zatížení organismu chemickými látkami co nejmenší.
U malých dětí, které ještě nedokáží kloktat, doporučuji pastilky, ale není vhodné rozpustit pastilku v ústech celou. Vzhledem k tomu, že účinná látka působí ve spojení se slinami a působí místně, je lepší cucat tabletu např. dvě minuty, potom ji vyplivnout, uložit na talířku a za dvě hodiny se k ní opět vrátit. I takto šetříme organismus před zbytečným zatížením chemickými látkami.
Komplikace:
Jednou z nepříjemných komplikací bolestí v krku je přechod akutního zánětu nosohltanu do zánětu chronického, pokud ten akutní není dostatečně vyléčen.
Prevence:
Zánětům horních dýchacích cest, které jsou často provázeny bolestí v krku, předcházíme celým komplexem opatření, o kterém podrobně píši v kapitole "Často nemocné dítě, imunita a zvyšování obranyschopnosti".